Výběr střední školy, studijního oboru a dalšího vzdělávání není snadný. Ne každé dítě dokáže pevně říci, co ho zajímá a v jakém odvětví vidí svou budoucnost. V období vývoje dítěte je běžné, že neví, co chce a kam směřuje. Proto nelze očekávat, že se dítě samo rozhodne čím chce v budoucnu být a jakým směrem se budou ubírat jeho další kroky. Nelze mu však vnucovat cestu, která by více odpovídala preferencím rodičů. Jak můžete svému dítěti pomoci s výběrem střední školy? Čemu byste měli věnovat zvláštní pozornost?
Existují děti, i když je to vzácné, které už na konci základní školy vědí, co chtějí dělat a kde budou studovat dál. Ačkoli děti mohou překvapit svou vnímavostí a vynalézavostí, v této fázi nemusí být schopny přijímat racionální rozhodnutí, které jsou podloženy argumenty pro a proti. Proto podpora rodičů může být klíčová pro správný výběr.
Pamatujte, že výroky typu: „Jdi na tuhle střední školu, je nejlepší ve městě“, „Vidím tě jen na stavební škole, sám jsem si vybral tuhle profesi a nelituji toho“, „Nechoď na gympl, ten ti žádnou konkrétní profesi nedá“ nebo „Žádná odborná škola! Máš na víc!“ nepomůže ani vašemu dítěti, ani vašemu společnému vztahu. Tím, že tyto fráze použijete, do jisté míry rozhodujete za své dítě a nedáváte mu možnost volby. Možná jste byli sami tímto způsobem vedeni k volbě školy nebo povolání, a proto se teď snažíte vyhnout tomu, abyste za své dítě rozhodovali. Proto používáte slova: „Je to tvoje rozhodnutí, ne moje, na tuhle školu půjdeš ty, ne já – já se do toho nepletu“, „Nechci, aby ses na mě zlobil jako já na své rodiče, takže ti nechci radit“, „Je to tvůj život, tvoje budoucnost, já se do toho plést nebudu“. Tyto fráze dítěti nikterak nepomohou, naopak mu dají pocit, že je v tom samo. Není úkolem rodičů, aby rozhodovali za svého potomka, ač to rozhodnutí může být třeba i správné, ale dítě by také nemělo zůstat v rozhodování samo s pocitem bezmoci. Úkolem rodiče je nasměrovat ho několika možnými směry a provést ho obtížným okamžikem prvního samostatného a důležitého životního kroku.
Za prvé, věnujte pozornost výsledkům dítěte jednak z hlediska známek v jednotlivých předmětech, jednak úspěchům v olympiádách či sportovních aktivitách. Zjistíte, v čem dítě doopravdy vyniká, co mu jde a co ho tedy může i bavit.
Za druhé, podporujte účast na mimoškolních aktivitách. Umožněte dítěti vyzkoušet si účast na různých kroužcích, buďte mu v této oblasti vzorem. Ukažte mu, jak zajímavě trávit volný čas.
Za třetí, seznamte dítě s procesem volby a rozhodování. Trénujte tyto kompetence společně s dítětem, v rozumných mezích mu umožněte iniciovat proces volby a rozhodovat se samostatně. Pokud se rozhodnutí ukáže jako krok vedle, promluvte si o tom. Společně zvažte, jak by to šlo udělat jinak. Věřte svému dítěti, pomáhejte mu objevit jeho silné stránky, posilujte jeho sebevědomí. Sebevědomé děti lépe zvládají stres z přijímacích zkoušek.
Za čtvrté, navštěvujte dny otevřených dveří. Školy pravidelně na podzim pořádají dny otevřených dveří, kde uchazeči mohou zažít atmosféru dané školy na vlastní kůži, popovídat si se studenty či učiteli a doptat se na všechny potřebné informace. Kolik pravidelně přijímají studentů na daný studijní obor? Platí se školné? Jak si podat přihlášku? Je možné zapsat se do kroužků? Dále je dobré si zjistit, jestli někdo v okolí na danou školu chodí – přece jenom osobní zkušenost často o dané škole vypovídá nejvíc.
Kariérní poradenství
Již na základní škole je možné využít služeb výchovného poradce a psychologa. Tito odborníci stále častěji poskytují konzultace a pomáhají žákům při rozhodování o jejich budoucnosti jednak na základě různých testů, jednak díky cíleným rozhovorům.
Pak zbývá to nejtěžší. Úspěšně absolvovat přijímací zkoušky na střední školy. Pokud je dítě správně motivované, pochopí, že jde také o jeho budoucnost. Často je dobré, aby kromě klasického vyučování a učení doma absolvovalo dítě před přijímacími zkouškami přípravný kurz na střední školy.
