Nejtěžší krok máš možná právě za sebou – jsi na psychologii. Přišly gratulace od rodiny a přátel, dorazily přihlašovací údaje do informačního systému a první předměty se začínají objevovat v rozvrhu. Je to tady. Začíná tvoje cesta studiem psychologie.
Studium psychologie je krásné, zajímavé, ale také náročné. Během několika let tě provede teorií, výzkumem, prací s lidmi, diagnostikou, odbornou literaturou i prvními praxemi. A protože na začátku může být těžké představit si, co tě vlastně čeká, pojďme si projít cestu studiem krok za krokem.
Bakalářské studium psychologie
Bakalářské studium psychologie trvá standardně tři roky a odpovídá 180 kreditům. Jeho hlavním cílem je dát ti pevný základ v hlavních oblastech psychologie a zároveň tě naučit fungovat ve vysokoškolském prostředí.
První semestr: adaptace na vysokou školu
Začátek studia psychologie, stejně jako většiny jiných oborů, bývá zaměřený hlavně na adaptaci. V prvním semestru se proto často setkáš s předměty typu Úvod do psychologie, které tě provedou základními pojmy, historií oboru, hlavními psychologickými směry i tím, jak s psychologickými tématy odborně pracovat.
Kromě samotného obsahu psychologie se začneš učit také věci, které budeš potřebovat po celé studium: jak číst odbornou literaturu, jak správně citovat, jak psát seminární práci, co je APA styl nebo jak fungují databáze odborných článků.
První semestr bývá obvykle nastaven tak, aby nebyl zbytečně přetěžující. I proto se vyplatí držet doporučeného studijního plánu a nedávat si hned na úvod příliš mnoho kreditů navíc. Začátek vysoké školy je sám o sobě velká změna.
Tip: Chceš si udělat přehled v pojmech jako je studijní plán, kreditový systém nebo studijní skupiny? Podívej se na naše články ze série Vysokoškolština!
Co tě čeká během bakaláře?
V průběhu bakalářského studia tě čekají předměty, které představují základní oblasti psychologie. Typicky se setkáš například s obecnou psychologií, vývojovou psychologií, sociální psychologií, psychologií osobnosti, metodologií psychologického výzkumu nebo statistikou.
Psychologie ale nestojí jen na teorii. Součástí studia bývají také předměty zaměřené na biologické a fyziologické základy chování, tedy například neurovědy, fyziologie člověka nebo psychofyziologie. Tyto předměty ti pomůžou pochopit, že psychika není oddělená od těla – naopak spolu velmi úzce souvisejí.
Kromě povinných předmětů tě čeká i nabídka povinně volitelných předmětů. Ty se liší podle fakulty, specializace vyučujících a možností konkrétní katedry. Právě tady můžeš začít objevovat, co tě v psychologii opravdu baví. Může jít například o psychologii sexuality, dětskou psychologii, psychologii závislostí, transakční analýzu, krizovou intervenci, psychologii práce nebo školní psychologii.
Bakalářská práce a státnice
Pokud se držíš doporučeného studijního plánu, může tě v posledním semestru čekat méně běžných předmětů. To ale neznamená, že bude poslední semestr odpočinkový. Naopak – přichází dvě velké výzvy: bakalářská práce a státní závěrečné zkoušky.
Základem dobře zvládnuté bakalářské práce je dostatek času, téma, které tě opravdu zajímá, a dobrá volba vedoucího nebo vedoucí práce. Právě vedoucí ti může výrazně pomoct s tím, aby měla práce jasný směr, realistický rozsah a odbornou kvalitu. Po odevzdání bakalářské práce tě čeká obhajoba. Během ní svou práci stručně představíš před komisí a odpovíš na otázky nebo připomínky. Není to jen formalita, ale zároveň nejde o nic, co by se nedalo zvládnout s dobrou přípravou.
A pak přicházejí státní závěrečné zkoušky. Ty obvykle zahrnují hlavní oblasti psychologie, například obecnou psychologii, vývojovou psychologii, sociální psychologii, psychologii osobnosti nebo metodologii. Konkrétní podoba státnic se ale liší podle fakulty, proto je důležité znát požadavky právě tvého programu.
Jsem po bakaláři psycholog?
Po úspěšném absolvování bakalářského studia se můžeš pyšnit titulem Bc. Psychologem nebo psycholožkou v plném profesním smyslu ale ještě nejsi.
Bakalářské studium ti otevře dveře k dalšímu vzdělávání a může ti dát základ pro práci v pomáhajících, vzdělávacích, sociálních nebo personálních oblastech. Absolventi bakalářské psychologie mohou působit například jako asistenti psychologa, pracovníci v HR, poradenských službách, školství, zdravotnictví nebo sociálních službách. Pokud ale chceš pracovat jako psycholog/psycholožka, čeká tě ještě navazující magisterské studium.
Tip: Přečti si také náš článek 8 tipů pro úspěšné studium psychologie!
Navazující magisterské studium psychologie
Navazující magisterské studium trvá standardně dva roky a odpovídá 120 kreditům. Pokud chceš pokračovat dál, pravděpodobně tě čekají přijímačky na magisterské studium. Dobrou zprávou je, že šance na přijetí bývá obvykle vyšší než u bakalářského studia.
Magisterské studium už bývá více zaměřené na prohlubování odborných znalostí, praktické dovednosti a profesní směřování. Objevují se předměty jako psychodiagnostika, psychopatologie, psychometrie, poradenská psychologie, psychoterapie, klinická psychologie nebo odborná praxe.
Výběr specializace
Součástí navazujícího magisterského studia bývá také větší možnost specializace. Ta ti pomáhá získat hlubší znalosti a praktické zkušenosti v oblasti, které se chceš v budoucnu věnovat.
Nejčastějšími směry bývají například klinická psychologie, psychologie práce a organizace, poradenská psychologie, školní psychologie nebo dětská psychologie. Zvolené zaměření může ovlivnit výběr povinně volitelných předmětů i místo odborné praxe.
Právě během magisterského studia si mnoho studentů začne ujasňovat, jestli je více láká práce s dětmi, dospělými, organizacemi, výzkumem, školami, zdravotnictvím nebo třeba psychoterapeutickým směrem.
Diplomová práce, praxe a státnice
Po dvou letech magisterského studia tě čeká další závěrečná práce – tentokrát diplomová. Ta bývá náročnější než bakalářská práce, a to jak rozsahem, tak odborným zpracováním. Často se očekává hlubší práce s výzkumem, kvalitnější metodologie a samostatnější odborné uvažování.
Součástí magisterského studia bývá také odborná praxe. Ta je důležitá, protože ti umožní zažít psychologii mimo učebnice a přednáškové sály. Můžeš se dostat například do poradenských zařízení, škol, organizací, nemocnic, neziskových organizací nebo dalších institucí podle svého zaměření.
Na konci magisterského studia tě čekají státnice. Kromě obecných psychologických oblastí se často objevuje také specializační okruh, psychologická diagnostika, teorie v psychologii nebo další témata podle konkrétní katedry.
Kdy se z tebe stává psycholog?
Po úspěšném dokončení navazujícího magisterského studia získáš titul Mgr. a stáváš se psychologem nebo psycholožkou. Tím se ti otevírá široká paleta možností uplatnění.
Můžeš směřovat do školství, poradenství, HR, neziskového sektoru, výzkumu, zdravotnictví, oblasti práce a organizace nebo pokračovat v dalším vzdělávání. Pokud tě láká klinická psychologie, psychoterapie nebo akademická dráha, čekají tě ještě další roky specializačního vzdělávání, výcviků nebo doktorského studia.
Psychologie je obor, ve kterém se člověk vlastně nikdy nepřestává učit. A právě to je na ní pro mnoho lidí tak přitažlivé.
Cesta studiem psychologie není krátká, ale může být velmi smysluplná. Začíná prvním semestrem plným nových pojmů, pokračuje přes odborné předměty, výzkum, praxe, bakalářku, státnice, magisterské studium a další profesní rozhodování.
Na začátku možná nebudeš přesně vědět, kterým směrem se chceš vydat. To je v pořádku. Studium ti postupně ukáže různé oblasti psychologie a pomůže ti objevit, co tě opravdu zajímá.
Ať už jsi teprve na začátku, připravuješ se na přijímačky, nebo už máš první semestr za sebou, držíme ti palce. Cesta psychologií je náročná, ale rozhodně stojí za to.
