Uvědomit si, že máš nějaký duševní problém a něco tě trápí, může být samo o sobě náročné. Požádat někoho o pomoc a přiznat si, že ji potřebuješ, je skutečná výzva.
“I sebemenší náhled představuje dveře otevřené pro jeho plnější rozvinutí. Bez ohledu na to, které aspekty náhledu se zkoumají, většina studií zjišťuje, že čím více si je duševně nemocná osoba své nemoci a prospěšnosti léčby vědomá, tím lepší je prognóza.” (Amador, 2019, s.33)
Kniha “Nic mi není! Pomoc nepotřebuju!” Xaviera Amadora se zaměřuje na způsoby pomoci lidem, kteří trpí duševními problémy, ale pomoc odmítají. Některé duševní problémy mohou být tak vážné, že si člověk, který jimi trpí, neuvědomuje, že je prožívá. Autorův bratr trpí schizofrenií, zkušenosti a praktické rady vychází z autentických zážitků.
Proč se začíst?
Oceníš zejména praktické informace nejen o tom, jak někomu pomoci, ale i o tom, co naopak nepomáhá. Vedle odborných kapitol pojatých čtivou formou, věnuje autor prostor příběhům, radám a usměrněním. Text je srozumitelný a i přes náročnost témat pochopitelný.
Metoda LEAP/4P: Pomoc psychicky nemocnému
Amadora představuje v knize komunikační metodu LEAP/4P, která kompiluje přístupy několika psychoterapeutických směrů a obsahuje prvky Rogeriánského přístupu a kognitivně behaviorální terapie. I přesto, že metoda vypadá na první pohled jednoduše, zjistíte, že se jedná o komplikovaná a propracovaný systém.
Jak to funguje?
Metoda je náročná, autor ale zdůrazňuje, že nezabere více času než jiné neúspěšné pokusy o pomoc.
Jedním z důležitých kroků je naslouchání. Nesnaž se nemocného přesvědčovat k vyhledání léčby a vyhrožovat mu. Snaž se porozumět tomu, v jak náročné situaci se nachází. Ukaž mu, že jsi tady pro něj. Buď empatický. To obvykle vede k tzv. hledání průniku, tedy navázání vztahu. Najděte, co máte společné – mohou to být jednoduché věci. Oba chcete být spokojení, oba se chcete cítit dobře a dělat věci, které vás baví. Těchto věcí nemusí být člověk s psychickým onemocněním schopen tak snadno, jako dříve. Vytyčte si společný cíl. Cestou k překonání neschopnosti dosahovat vytyčených cílů je právě léčba a našim úkolem je ji pro našeho blízkého vyhledat a nenásilně mu pomoci se do ní zapojit.
“Během našich následujícich rozhovorů jsem se snažil dodržovat šest zásad uvedených výše. Kdykoli to bylo možné, normalizoval jsem její zkušenost, a to obvykle tak, že jsem jí říkal, že kdybych byl v její kůži, cítil bych se pravdepodobne stejně.” (Amador, 2019, p. 136)
Míra četnosti depresí a různých jiných poruch se v populaci postupně zvyšuje a je velmi pravděpodobné, že někoho s psychickým onemocněním znáš. Kniha „Nic mi není! Pomoc nepotřebuju!“ ti může poskytnout skvělý návod, jak mluvit třeba s kamarádem, který nějakým onemocněním trpí. Není to ale tvoje povinnost a pokud se na něco podobného necítíš, je to také v pořádku.
Pro studium psychologie je Amadora v každém případě dobrou volbou jako doplňková četba. Knihu můžeš zařadit i do seznamu literatury k přijímacím zkouškám ke studiu psychologie.
Jak ho vypracovat a na co se zaměřit si můžeš přečíst v našem předchozím článku Druhé kolo přijímaček na psychologii: Jak se co nejlépe připravit?
