Přijímací zkoušky se snaží univerzity nastavit tak, aby co nejlépe posoudily, kteří studenti mají předpoklady ke studiu. K tomu nejčastěji slouží přijímací testy, které si buď může každá vysoká školy vytvořit samostatně, nebo se může připojit ke standardizovaným testům společnosti SCIO.
Testy studijních předpokladů
Tento druh označení používá řada univerzit, vedle Univerzity Palackého v Olomouci i Masarykova univerzita v Brně. Není ale TSP jako TSP. V článku se zabýváme testem TSP, který vytvořila pro své potřeby Masarykova univerzita.
Části testu
TSP MUNI se skládají ze tří základních částí: kritického myšlení, numericko-analytického myšlení a uvažování v anglickém jazyce. Každá z částí testu obsahuje 15 otázek. Na první dva oddíly máš časový limit 45 minut, na uvažování v anglickém jazyce 20. Otázky je možné přeskakovat dle libosti, ale pouze v rámci daného oddílu, po odevzdání příslušné části se k ní není možné vrátit.
Oproti minulým letům došlo v loňském roce k velké technické změně. Nevytváří se pouze jeden percentil (díky čemuž bylo možné si body „nahnat“ v silnějších částech), ale nově se hodnotí každý oddíl zvlášť. Vzniknou tedy tři samostatné percentily, jejichž průměrem vzniká percentil výsledný, podle kterého se teprve vytváří pořadí pro přijetí studenta do studijního programu.
Edulio ti pomůže s přípravou na TSP v kurzu TSP na Masarykovu univerzitu.
Bodování TSP
Za každou správnou odpověď získáš 1 bod, za špatnou naopak ztratíš 0,2 bodu. Když odpověď ponecháš prázdnou, žádný bod nezískáš, ale ani o něj nepřijdeš. Vyplatí se tipovat.
Velkou novinkou z loňského roku bylo přidání druhého pokusu. Uchazeč může využít jeden pokus v rámci zimního běhu testů (většinou v rámci prosince) a druhý pak v běhu jarním (nejčastěji v období únor – duben).
Obecné studijní předpoklady
Toto označení nesou testy, které jsou vypracovány komerční společností SCIO. Jsou vytvořeny tak, aby výsledky byly porovnatelné a použitelné napříč různými univerzitami v České republice, ale i na Slovensku. Díky tomu se výsledek jednoho testu počítá na neomezený počet přihlášek na fakulty, které tento typ testu uznávají.
OSP se skládají ze dvou velkých částí, a to z verbálního a analytického oddílu. Na rozdíl od TSP MUNI se zde tedy s angličtinou nesetkáte.
S přípravou ti mohou pomoct například kurzy Edulio – konkrétně kurz OSP Scio na VŠ.
Bodování OSP
Oba oddíly se skládají z 33 otázek, odlišnost je však v časové dotaci. Zatímco na verbální oddíl máš 35 minut (v průměru tedy něco přes 1 minutu na otázku), u analytického oddílu je to 50 minut. I zde platí, že otázky je možné libovolně přeskakovat, ale pouze v rámci daného oddílu.
Stejně jako u TSP MUNI jsou zde hodnoceny oddíly samostatně a ze dvou percentilů se pak vytváří percentil výsledný. Stejný přístup je také k hodnocení odpovědí, za správnou odpověď se přičítá 1 bod, za špatnou se odečítá 0,2 bodu a za nezodpovězenou otázku se přiznává 0 bodů. Podobně jako u TSP se i u OSP vyplatí tipovat.
Zásadní rozdíl mezi TSP a OSP
Patrně největším rozdílem mezi TSP MUNI a OSP je v počtu testů, které lze absolvovat. Protože se jedná o soukromou komerční společnost, jejichž testy jsou uznávány velkým počtem tuzemských i zahraničních fakult, počet termínů je výrazně vyšší a počet absolvovaných testů není omezen.
Různé fakulty uznávají různé termíny(např. již nemusí uznávat dubnový či květnový termín), tuto informaci si důkladně překontroluj, aby se ti nestalo, že zaplatíš za pokus, který se ti velmi povede, ale výsledek se ti vůbec nezapočítá.
Závěrečné srovnání
Oba testy jsou si v mnohém podobné, zejména ve svém obsahu a nově i ve stylu hodnocení. Odlišnosti jsou naopak v četnosti konání nebo rozsahu uznávání fakultami napříč Českou republikou. Pro zjednodušení přikládáme tabulku, kde si oba testy můžeš porovnat.
